I po konci jste s námi

Koncem května jsme pořádali naše pravidelné setkání s pozůstalými. Tentokrát na zahradě Husova domu ve Velkém Meziříčí. Jako reakce na pozvání nám přišel tento milý dopis, který se svolením zveřejňujeme.

Dobrý den, Lei,

po delší době Vás moc zdravím :-*. Věřím, že je u Vás vše v pořádku. Na žádost maminky Vám píši ohledně milého pozvání na společné setkání dne 29. 5. 2025.

Bohužel se však nemůžeme zúčastnit. Mrzí nás to, moc rády bychom Vás i kolegy viděly, společně si popovídali a nasdíleli pocity s lidmi, kteří zažili/zažívají podobné situace. Jsem přesvědčena, že tato setkání jsou pro všechny velmi obohacující a uzdravující na duši.

Stále na vás všechny moc myslíme a nepřestáváme děkovat za podporu, která byla tatínkovi i nám poskytována. Kdybych bývala věděla, jak snadné to s vaší pomocí bude (a tátův stav by to dovolil), neváhala bych ani minutu a vzala bych tátu domů dříve. Ale věřím a utěšuji se v tom, že vše je tak, jak má/mělo být. Nepřestává mě dojímat, jak i po ukončení péče jste s námi, pozůstalými, v kontaktu a nabízíte nám pomoc. Víme, že vás máme „v zádech“ a to je pro nás velmi důležité. Jste skvělí. Jste profíci a děláte svoji práci s láskou. Květnové setkání je toho důkazem – je vám jasné, že ztráta blízkého rodinu nezasáhne nejen v daný okamžik, ale člověk je křehký i dlouho poté. Já osobně si myslela, že to nejhorší už bylo a nyní zjišťuji, jak je těžké se smířit s plno pocity, výčitkami, prázdnotou a steskem. A to se považuji za drsoně :-). Očividně jsou tyto pocity přirozené a chce to jen čas. Moc mi pomáhá vědomí, že táta odešel klidně ve spánku, doma v kruhu rodiny, kde to tolik miloval. A to jen díky Domácímu hospici Vysočina! Vaše povolání a poselství je k nezaplacení a velmi úctyhodné. Pro mě osobně velmi emotivní zážitek, na který budu celý život vzpomínat. Těší mě pocit, že jsem díky vám mohla být i já malinko prospěšná a udělat v životě něco smysluplného. O to víc, když je to pro milovaného člověka. Tak to vidíte, jsem se tu rozepsala o svých pocitech. I za to velmi děkuji.

Lei, ještě jednou velmi děkujeme za vše a děkovat nepřestaneme. Jste a budete součástí našeho nejdůležitějšího a nejemotivnějšího období. Moc vás zdravíme – Vás, paní Blanku, paní doktorku, všechny sestřičky, Vaška, Ivetku, Hanku,... Prostě všechny. Užijte si setkání a všem za nás, prosím, popřejte krásné léto.

S přáním všeho dobrého a hlavně zdraví,

rodina Navrátilova