Příběhy
-
“Měli jsme se přijet rozloučit”
Když se řekne hospic, každý si představí smrt. Již není naděje, život končí. To, jak dlouhý život v závěru může být, však nikdo z nás neví. Užívat si každého dne a nevzdat se. Takové poselství možná pro někoho vyplyne z povídání si s manželi Galanžárovými.
-
"Bylo to strašně náročný, ale úžasný"
V prosinci roku 2023 jsme poskytovali domácí hospicovou péči paní Marii Šmerdové, o kterou se doma starala její dcera Ladislava Roháčková. Po pár měsících jsme se s dcerou sešli, abychom si popovídali, jaké pro ni bylo působení Domácího hospice Vysočina v jejich rodině.
-
“Sám bych to zvládl, ale nestálo by to za nic”
Rozhovor s panem Jiřím Boháčem, který doma pečoval o manželku. K pomoci využil odlehčovací služby Domácího hospice Vysočina.
-
“Myslela jsem, že mi nikdy neumřou”
Příběh paní Hlouškové o její zkušenosti s Domácím hospicem Vysočina, kdy v rozmezí 7 měsíců přišla o oba rodiče.
-
"Kdo nezažil, nepochopí"
Na některé situace se nelze připravit. Někdy se Vám prostě otočí svět o 180 stupňů jako lusknutím prstu. Tak to bylo u pana Inwalda. Najednou se musel rozhodnout, zda a jakým způsobem se dokáže doma postarat o tatínka, jehož zdravotní stav se změnil obratem.
-
V klidu díky hospici
Manželé Elerovi už za sebou jednu zkušenost s doprovázením blízké osoby mají. Jak to vnímají nyní, když blízkému konci čelí společně?
-
Lidi si zaslouží, aby zemřeli doma
Jak probíhala péče v rodině pana Františka Kupského si můžete přečíst v samostatném článku
-
Poděkování za služby
Dopis vnučky naší klientky – paní Kateřiny Pořízkové si můžete přečíst zde. Ilustrační foto: Jiří Michlíček
-
„Lidé z Hospice byli jako naše rodina“
Po letech jsme se vrátili za paní Mičánkovou, která před lety pečovala za naší pomoci o své rodiče. Jaká byla její zkušenost s našimi službami? Co jí nejvíce pomohlo?
